Monday, August 2, 2010

Kempování


Pokud jste navštívili můj blog v průběhu týdne, jistě vás zaujala má zmínka o skunkovi.

Tedy ve čtvrtek ráno ve 2:45 mě probudil zápach, který jsem po minulé zkušenosti identifikoval jako skunka. Psi, které máme v domě se potkali se skunkem, a protože jeden z nich je retardovaný, nepamatoval si kdo je v tomto souboji jasný vítěz.

Pes se ihned po zásahu páchnoucím výměškem rozhodl utíkat za páníčkem do ložnice a během toho si otíral postříkanou hlavu o koberec v celém domě. Zápach byl tak intenzivní, že mě probudil přes dvoje dveře až jsem musel utéct do práce.

V práci jsem si vzal nové triko a trenky, které používám v posilovně a nikdy neopustily auto. Umyl jsem si vlasy a ruce. Přesto kolegové poznali co se stalo, museli větrat celý den kancelář, i když jsem v ní nebyl a jedna paní mi přinesla parfém od manžela. Podotýkám, že jsem na psi ani nesáhl. Smradlavé výměšky se totiž přichytili na mých sandálech, které jsem musel umýt savem.

Ve čtvrtek jsem měl v plánu odjet s Jeffem, Paige a Nolanem kempovat ke Guadalupe river. Cesta trvá asi osm hodin, ale nechtěli mě pustit do auta. Musel jsem se u nich dvakrát osprchovat a mezitím mi vyprali všechny věci, které jsem měl na sobě. V New Braunfels, městečko kterým protéká řeka Guadalupe, jsem si koupil nové kalhoty a triko. Tím byl problém se skunkem dočasně odstraněn.

Na řece Guadalupe jsme byli tři noci a sjížděli jsme ji na nafouknutých duších a já na kajaku, protože sedět v kruhu a nehýbat se je nuda. Situace byla podobná jako když jsem byl na Guadalupe river před dvěma roky. Jen jsem se tentokrát tolik nespálil. Můžete si přečíst starší článek zde.

Jen snad několik postřehů z víkendu. Všechny překvapilo, že jíme ředkvičky syrové. Docela jim chutnali, když jsem je servíroval jako přílohu k sendvičům.


V sobotu jsme šli na večeři a bylo to tak výjimečné místo, že jsme ve frontě čekali dvě hodiny. Asi bych tam podruhé nestál tak dlouho, i když jídlo bylo dobré, ale naprosto mě fascinovalo jak bylo čekání vymakané. Restaurace měla na dvoře, kde se čekalo, lavice a stánek s nápoji a občerstvením, samozřejmě za peníze. Hrála živá hudba, lidé tančili a zpívali a nesmírně si to čekání užívali.

Víkend byl nádherný a trichu jsem si odpočinul. Po návratu do Plains jsem pral všechno prádlo a povlečení a koupil jsem také několik voňavých věcí, abych přebyl zbývající pach.

1 comment:

  1. Koukám, že se tam nemáš špatně..
    a díky za blog, moc fajn se to čte:)

    ReplyDelete